17 / Ohledně závěru Peaky Blinders…
Seriál Peaky Blinders byl v mnohém naprosto jedinečný. Dokázal nám dát například šest skvělých sérií, které prakticky neměly žádný propad kvality, spíš naopak. Už to rozhodně to není žádnou samozřejmostí. Ale provedl nás i mnoha životy a osudy dokonale vykreslených postav, které ale většinou neskočily moc dobře – i když si za to povětšinou mohly samy… Protože kdo chce dopadnout špatně, ať se přidá ke gangu.
Gangy z Birminghamu, jak se seriál v překladu jmenuje, nám ukázaly, že při zběsilém honu za vším nakonec skončíme sami a přijdeme o všechno. Právě tohle moudro, které pozorný divák vnímá už o prvních sérií, nám Thomas Shelby, hlavní postava seriálu i závěrečného filmu, v samotném závěru připomíná.
Je ovšem velká škoda, že se tvůrci rozhodli seriál uzavřít právě filmem, namísto celé nové série (anebo té šesté, které mohli dát jiný konec a seriál tak ukončit).
Závěrečný film The Immortal Man je totiž zvláštní snahou o uzavření několika věcí, které ale kupodivu nebyly otevřené… Zároveň zapomíná na mnoho rozjednaných a vedle nich bohužel i kvalitu původního seriálu.
Už jen fakt, že se ve filmu představí nový záporák i ztracený Thomasův syn, jejichž osudy by se měly zároveň stihnout během necelých dvou hodin uzavřít, je odvážné. A vedle toho stále sledujeme i Thomasovo počínání – na to všechno prostě není dost času.
Ale s tím jako bezbranný divák moc nenadělám, a tak si na tom všem najdu alespoň něco pozitivního. Tím je neoddiskutovatelný fakt, že celý seriál je naprosto skvělý. Rád se k němu v budoucnu vrátím a budu ho také vždy s nadšením doporučovat.
A zcela konkrétní drobností, kterou mi finále udělalo radost, je píseň Hunting The Wren. Ve filmu zazní v lehce upravené verzi oproti originálu, ale osobně preferuji právě tu. Tak si ji taky poslechněte. Je krásná.